Od 22.12.2021 do 2.1.2022 nebude probíhat expedice ani zákaznický servis. Během Prosince nejsme schopni garantovat včasné dodání zásilek. Děkujeme za pochopení a uvidíme se na horách :-).

Recenze péřovky Xeros Jacket: Jak jsem nezmrzl na štandu!

Dan Podráský | 8. listopadu 2021
141 přečtení | čtení na 4 minuty
Jako první mne uchvátila nízká váha. Zvědavost donutila si přesnou váhu ihned vygooglit - 595 gramů dle všeho prvotřídních materiálů není mnoho. Po oblečení mne pohltila vrstva čerstvě nadýchaného peří a jemného šustivého materiálu. Nejvíc jsem se však zajímal o svrchní vrstvu, jež má být vytuněná vrstvou Goretex Infinium, na což jsem byl nejvíce zvědavý. Koho zajímá číst dál, tady je recenze péřovky Xeros od Mountain Equipment

Mé předchozí péřové bundy žádnou takovou vrstvou nikdy neoplývaly a vzhledem k tomu, co jsem s nimi prožíval, jsem se na tento doplněk docela těšil. Typické dilema. Vezmu si do stěny péřovku, nebo goráčovku? Většinou to člověk netrefí a pak dopadne jako zmoklá slepice. 

Vychytaná kapuce

Co se týče celkového provedení, tak se mi vše na první pohled moc líbilo. To ještě však není rozhodující, protože mám rád každou novou věc. Akorát veliké a prakticky dostupné akorátní velikosti, elastické stažení rukávů a nekompromisní, vše potřebné objímající kapuce. Ta je opravdu propracovaná, bez problémů kompatibilní s přilbou a velmi zvyšující tepelný komfort. Jako důkaz mi slouží fakt, že jakmile si ji natáhnu, tak téměř nic neslyším. Bunda je plněna husím peřím o plnivosti 800 cuinů, což ji dává krásný loft. Na první pohled si říkám, že bunda tvoří ideální kompromis mezi lehkými péřovkami a bundami expedičního stylu, které si do batůžku na vícedélkové lezení opravdu nevezmeme. Zbývalo to ověřit v praxi.

 

 

Sázka na nejistotu vyšla…

Není příliš prozíravé si na náročný, dlouhodobý výjezd vzít úplně nové a tudíž nevyzkoušené oblečení. S bundou Xeros jsem to však riskl. Měsíc v pohoří Pamír-Alaj nás poznamenal oba. 

Večer v base campu: „Beru si tu novou bundu, nebo klasika - goráčovka a termotriko?“ Na první pohled se mi zdá půlkilový balíček jistě naddimenzované péřovky jako zbytečný. Jenže: goráčovka Mountain Equipment Tupilak Atmo Jacket má 360 gramů, nezbytný „neprofuk“ ME Squall Hooded Jacket) 320 gramů a nějaké to termotričko, ve kterém mi bude stejně zima (navíc ho nebudu oblékat na každém štandu), dává dohromady slušnou gramáž. Takže jedu s „tou novou“!

 

 

Všechno funguje tak, jak má

Na zmrzlých štandech první poloviny dne je péřovka v permanenci. Všímám si nových detailů. Pohodlná se sedákem díky dvoucestnému zipu, který, a to je nejdůležitější, se do ničeho nekouše a jezdí jako po másle. Není to tak dávno, co jsem si zaseklým zipem roztrhl péřový spacák. Navíc, co si budeme, na štandu řešíme raději jiné věci, než zadrhnuté zipy - focení, svačení a když zbude čas, tak i jištění spolulezce. 

Kapucu jsem vyšteloval

S čím jsem ze začátku trochu zápasil, bylo štelování jinak bezchybné kapuce. Stahovací šňůrky jsou všité do kanálků, aby nepřekážely, což ale způsobuje o něco horší manipulaci. Dá se na to však zvyknout a po pochopení principu dopínání je pak již jedinou vadou téměř dokonalá hluchota.

 

 

Pohoda na štandech

Jako znamení toho, že bunda není naddimenzovaná na lezení v relativně letních horách, je relativní tepelná pohoda na štandech. Jak by mi bylo v goráčovce a termotriku raději nedomýšlím. Pravá chvíle však přichází pro „xerosku“ teprve tehdy, když se pokazí počasí, orientace či rychlost postupu. A nejlépe všechno dohromady.

Péřový nepromok

„Mokré bílé svinstvo padá mi za límec, třetí měsíc, furt prosinec.“ Tak si nasaď kapucu, vole!

Přesně tak. V těchto situacích oceňuji možnost bundu na všech částech perfektně stáhnout a zabránit tak průtoku vody do citlivějších partií. Hlavně se však ke slovu hlásí již zmíněný Goretex Infinium a konstrukce Firestorm. Zpočátku jsem tomu nechtěl moc věřit a snažil se bundu všelijak šetřit na bivak. Ale ani po několika hodinách lezení ve „střední“ sněhovo - dešťové vánici, peří nijak znatelně netrpělo vlhkostí a neztrácelo tak své izolační schopnosti. Jinak bych situaci řešil ne příliš pohyblivou kombinací normální péřovky s goráčovkou navrch, či v horším případě bych klepal kosu v samotné goretexové bundě. Takhle je mojí jedinou starostí dávat pozor na přílišný kontakt se skálou. Přece jen není bunda Xeros konstruována na odírání hrubou žulou. A tak zvláště ve spárách každou chvílí očekávám oblak peří. 

 

 

Vlhký bivak byl bez utrpení

Bivak nouzovějšího charakteru je však pro změnu něco, na co je konstruovaná velmi dobře. V emergenci pytli je kromě zimy také dost mokro. Kondenzace. To je pak sakra rozdíl, když v hraniční teplotě, kdy je na spadnutí celotělová třesavka, je k dispozici stále nadýchané, hřejivé peří. Kamarád v ne goretexové péřovce toho je, naštěstí stále živoucím, důkazem. 

V cestě Perestrojka Crack na věž Russian tower jsme se potýkali sice se suchým, ale o to větrnějším počasím. Teplota kolem 5 stupňů a vítr vhodný spíše na windsurfing, než lezení. Navíc první polovinu dne bez sluníčka. Taky mi byla zima, ale to už je mimo možnosti jakéhokoli vývojáře. 

Co dodat? Bunda Xeros se během měsíce stala mou druhou kůží a opravdu mě baví.

PS. Více o naší  lezecké výpravě do Kyrgyzstánu si přečtěte v článku na blogu summitacademy.cz.